Architekt budoucnosti
Strelka 2019

Future
Architekt
Strelka 2019
Architekt
budoucnosti
Strelka 2019
Architekt budoucnosti
Strelka 2019
Future
Architekt
Strelka 2019
Architekt
budoucnosti
Strelka 2019
Architekt budoucnosti
Strelka 2019
Future
Architekt
Strelka 2019
Architekt
budoucnosti
Strelka 2019
Návštěva konference je jedním z dalších způsobů, jak snadno se zábavou rozšířit své profesní obzory a získat inspiraci pozorováním práce skutečných profesionálů z oboru. Začátkem záři v Moskvě pod vedením Strelka Institute proběhla jíž druhá konference "Future architect", která se věnuje nové roli architekta v neustále se měnícím světě.

Mezi přednášející patřili jak mladé ruští architekti, tak i zahraničí hvězdy jako Daan Roosegaarde, Winy Maas, Guido Musante, Kulapat Yantrasast, dvojice Joana Dabaj & Ricardo Luca Conti nebo Bryn Davies. "Future architect" — série přednášek, diskuzí a workshopů o trendech a výzvách, které stojí před mladými architekty už dnes.

Na CG.academy jsme pro vás připravili článek se záznamem konference, který obsahuje i seznam nejzajímavějších speakerů s citací nejdůležitějších myšlenek. Záznamy z obou dnů konference "Future architect" nemají český překlad ani titulky, ale jsou velice profesionálně přetlumočené do angličtiny. Přejeme vám příjemný a inspirativní zážitek.
Návštěva konference je jedním z dalších způsobů, jak snadno se zábavou rozšířit své profesní obzory a získat inspiraci pozorováním práce skutečných profesionálů z oboru. Začátkem záři v Moskvě pod vedením Strelka Institute proběhla jíž druhá konference "Future architect", která se věnuje nové roli architekta v neustále se měnícím světě.

Mezi přednášející patřili jak mladé ruští architekti, tak i zahraničí hvězdy jako Daan Roosegaarde, Winy Maas, Guido Musante, Kulapat Yantrasast, dvojice Joana Dabaj & Ricardo Luca Conti nebo Bryn Davies. "Future architect" — série přednášek, diskuzí a workshopů o trendech a výzvách, které stojí před mladými architekty už dnes.

Na CG.academy jsme pro vás připravili článek se záznamem konference, který obsahuje i seznam speakerů s citací nejdůležitějších myšlenek. Záznamy z obou dnů konference "Future architect" nemají český překlad ani titulky, ale jsou velice profesionálně přetlumočené do angličtiny. Přejeme vám příjemný a inspirativní zážitek.
Architekt budoucnosti.
Trendy a výzvy profese
Architekt budoucnosti.
Trendy a výzvy profese
Každý den roztaje 75 milionu tun ledu, což globálně způsobuje nenávratné klimatické změny. Populace planety narůstá takovými tempy, že už v roce 2055 nás bude přibližně jeden a půl krát násobně více než dnes. Města stojící u břehu oceánů a moří nejsou připravena k zvýšení vodní hladiny. Sociální bydlení v megapolisech nestačí pro neustále přibývající nové obyvatele. Obnovitelné zdroje energie se teprve začínají objevovat na stavebním trhu.

Architekti po celém světě tyto výzvy postupně přijímají. Veškeré úsilí je vynaloženo ke zkrácení časového odstupu mezi jíž přítomnou každodenní realitou a nestíhající architektonickou formou. Používají se udržitelné materiály, rychlost projektování, levná výroba, flexibilní architektonická a plánovací řešení. Gamifikace, rozšířená realita a virtuální modelování ovlivňují rychlé přizpůsobení novým městským podmínkám. Jaké technologie již máme a co je teprve potřeba vymyslet?

Globální změny znamenají i přezkoumávání kritérií kvality projektu. Vzniká otázka, jak v takových podmínkách změřit profesní úspěch. Co je důležitější: nízkorozpočtové sociální bydlení, technologicky vyspělé utopické město postavené od nuly v poušti nebo počítačová hra simulující nové městské podmínky? Neexistuje správná odpověď, ale jakým architektem budoucnosti se můžete stát, je jen na vás.
Každý den roztaje 75 milionu tun ledu, což globálně způsobuje nenávratné klimatické změny. Populace planety narůstá takovými tempy, že už v roce 2055 nás bude přibližně jeden a půl krát násobně více než dnes. Města stojící u břehu oceánů a moří nejsou připravena k zvýšení vodní hladiny. Sociální bydlení v megapolisech nestačí pro neustále přibývající nové obyvatele. Obnovitelné zdroje energie se teprve začínají objevovat na stavebním trhu.

Architekti po celém světě tyto výzvy postupně přijímají. Veškeré úsilí je vynaloženo ke zkrácení časového odstupu mezi jíž přítomnou každodenní realitou a nestíhající architektonickou formou. Používají se udržitelné materiály, rychlost projektování, levná výroba, flexibilní architektonická a plánovací řešení. Gamifikace, rozšířená realita a virtuální modelování ovlivňují rychlé přizpůsobení novým městským podmínkám. Jaké technologie již máme a co je teprve potřeba vymyslet?

Globální změny znamenají i přezkoumávání kritérií kvality projektu. Vzniká otázka, jak v takových podmínkách změřit profesní úspěch. Co je důležitější: nízkorozpočtové sociální bydlení, technologicky vyspělé utopické město postavené od nuly v poušti nebo počítačová hra simulující nové městské podmínky? Neexistuje správná odpověď, ale jakým architektem budoucnosti se můžete stát, je jen na vás.
Konference
Den 1
Event
Den1
Konference
Den 1
Konference
Den 1
Event
Den1
Konference
Den 1
Konference
Den 1
Event
Den1
Konference
Den 1
Od globální agendy ke konkrétním úkolům. Proč navrhovat virtuální záplavy? Proč územní plán města je způsob komunikace? Jak se trh práce přizpůsobuje mladým architektům?
Od globální agendy ke konkrétním úkolům. Proč navrhovat virtuální záplavy? Proč územní plán města je způsob komunikace? Jak se trh práce přizpůsobuje mladým architektům?
Krajina budoucnosti
Krajina budoucnosti
Daan Roosegaarde
Holandský umělec, spekulativní architekt, zakladatel ateliéru Studio Roosegaarde. Vytváří prototypy pro města budoucnosti a zkoumá vztahy mezi lidmi, technologiemi a vesmírem. Za svou práci Daan získal řadu prestižních cen od London Design Innovation Medal po Nejúspěšnější čínskou cenu za design a samotné umělecké projekty byly vystaveny v Rijksmuseum, Tate Gallery, Tokijském národním muzeu a dalších prostorech.
Chtěl bych promluvit o novém světě. Spousta výzev, kterým se čelíme dnes, globálních výzev, jako zýšení hladiny moře, znečuštění vzduchu, CO2 a tak dále, jsou pro mně známkou špatného designu. Právě my jme to vytvořili jako lidí. To neudělala mátka příroda, ale člověk. Tak že můžeme udělat jedině dvě věci, pokud uvažujeme o budoucnosti. Můžeme být smutně, můžeme plakat, můžeme se uzavřit v místnosti a obvňovat někoho jiného anebo čekat. Nebo si můžeme říct: "Vytvořili jsme tuto situaci, tak pojďme se s tím poradit, pojďme designovat, poďme vytvořit inženýring pro vychodisko. A to je právě scénář o kterém bych chtěl dnesko promluvit, ta poslední varianta.
Chtěl bych promluvit o novém světě. Spousta výzev, kterým se čelíme dnes, globálních výzev, jako zýšení hladiny moře, znečuštění vzduchu, CO2 a tak dále, jsou pro mně známkou špatného designu. Právě my jme to vytvořili jako lidí. To neudělala mátka příroda, ale člověk. Tak že můžeme udělat jedině dvě věci, pokud uvažujeme o budoucnosti. Můžeme být smutně, můžeme plakat, můžeme se uzavřit v místnosti a obvňovat někoho jiného anebo čekat. Nebo si můžeme říct: "Vytvořili jsme tuto situaci, tak pojďme se s tím poradit, pojďme designovat, poďme vytvořit inženýring pro vychodisko. A to je právě scénář o kterém bych chtěl dnesko promluvit, ta poslední varianta.
"Čistá voda, čistý vzduch, čistá energie, čisté prostranství, prostranství pro mysl, ale také i vnější, jsou hodnoty budoucnosti. Naše základní hodnoty a jádro všeho co budeme v budoucnu, tvořit a představovat."
Z našich měst se staly mechanismy, které nás zabijí. Neexistuje jiná jednodušší cesta jak to popsat. Pokud žijete ve městě s vysokou hustotou, například jako Moskva, kvůli znečištění vzduchu je to skoro stejné jako kouřit 17 cigaret denně, které vy pasivně vdechujete. A to bez pocitu radosti z nekotinu.
Z našich měst se staly mechanismy, které nás zabijí. Neexistuje jiná jednodušší cesta jak to popsat. Pokud žijete ve městě s vysokou hustotou, například jako Moskva, kvůli znečištění vzduchu je to skoro stejné jako kouřit 17 cigaret denně, které vy pasivně vdechujete. A to bez pocitu radosti z nekotinu.
Obnova měst.
Pochopení vizí budoucnosti
Obnova měst.
Pochopení vizí budoucnosti
Bryn Davies
Architekt a urbanista
Australský urbanista, který se specializuje na plánování zaměstnanosti, městské ekonomice, renovacích a dopravních systémech. Pracuje ve vládě Victoria (Austrálie), kde se zabývá revitalizací a rozvojem oblasti Fishermans Bend v Melbourně. Dříve působil jako konzultant pro hospodářský rozvoj regionů, ochranu životního prostředí, výstavbu a revitalizaci sociálního bydlení.
Co je budoucnost? Dospěl jsem k závěru, že alespoň objektivně, budoucnost není reálná. Nemůžete ji uvidět, nemůžete se ji dotknout, nemůžete ji cítit, nemůžete ji slyšet. Můžete ji jenom představovat a to je velice důležitá odlišnost. Budoucnost je představovaná. Je v mé hlavě a muže být jiná ve vaši hlavě. Ale pokud s všichni kolektivně představujeme společnou budoucnost, tak jsme na dobré cestě k realizaci této představy.
Co je budoucnost? Dospěl jsem k závěru, že alespoň objektivně, budoucnost není reálná. Nemůžete ji uvidět, nemůžete se ji dotknout, nemůžete ji cítit, nemůžete ji slyšet. Můžete ji jenom představovat a to je velice důležitá odlišnost. Budoucnost je představovaná. Je v mé hlavě a muže být jiná ve vaši hlavě. Ale pokud s všichni kolektivně představujeme společnou budoucnost, tak jsme na dobré cestě k realizaci této představy.
"...musíte mít vizi. Vizi toho, jakou může být alternativní budoucnost. Vize je mocná jenom když lidí v ni věří. Pokud v ni nevěří, to je pouze dokument. Pokud v ni věří, to je změna k budoucnosti."
Městský plán je dokumentem, který se často vytiskne a položí na sůl, občas na polici v regálu a možná nikdo to už nikdy nepřečte. Dokážete změnit svět jenom samotným plánem? Nejspíš ne. Musíte přesvědčit lidí aby tomu věřili. Tato vize budoucnosti musí jim sednout do hlavy a musejí říct, že je to také i jejich vize budoucnosti. Zatímco trávíme spoustu času u nás v odboru vývojem plánu samotného, já osobně trávím spoustu času mluvením s lidmi o plánu, prodáváním plánu, jejich přesvědčením aby skutečně měli pocit, že jsou také součásti této vize a této budoucnosti. Protože pokud tomu věří, samotný plán začíná být trochu irelevantním, jednoduše proto, že začne být jejich ideálem budoucnosti také.

To je hodně důležité u zóny inovací a pokud se zamyslíte nad tím, čím je inovace poháněná, klíčovou komponentou je kolaborace. Ale jak tu kolaboraci vyvinete? Musíte lidem důvěřovat. Jak vybudujete důvěru? Často musíte být zranitelný, musíte sdílet informace s někým, komu řekněte: "Já tu odpověď neznám, ale možná nad tím můžeme spolupracovat společně." Jedinou cestou jak to můžete nastavit je, když máte společný smysl ohledně širokého záměru, který se snažíte naplnit v budoucnu.
Městský plán je dokumentem, který se často vytiskne a položí na sůl, občas na polici v regálu a možná nikdo to už nikdy nepřečte. Dokážete změnit svět jenom samotným plánem? Nejspíš ne. Musíte přesvědčit lidí aby tomu věřili. Tato vize budoucnosti musí jim sednout do hlavy a musejí říct, že je to také i jejich vize budoucnosti. Zatímco trávíme spoustu času u nás v odboru vývojem plánu samotného, já osobně trávím spoustu času mluvením s lidmi o plánu, prodáváním plánu, jejich přesvědčením aby skutečně měli pocit, že jsou také součásti této vize a této budoucnosti. Protože pokud tomu věří, samotný plán začíná být trochu irelevantním, jednoduše proto, že začne být jejich ideálem budoucnosti také.

To je hodně důležité u zóny inovací a pokud se zamyslíte nad tím, čím je inovace poháněná, klíčovou komponentou je kolaborace. Ale jak tu kolaboraci vyvinete? Musíte lidem důvěřovat. Jak vybudujete důvěru? Často musíte být zranitelný, musíte sdílet informace s někým, komu řekněte: "Já tu odpověď neznám, ale možná nad tím můžeme spolupracovat společně." Jedinou cestou jak to můžete nastavit je, když máte společný smysl ohledně širokého záměru, který se snažíte naplnit v budoucnu.
"Již neděláme standardizovanou výrobu, my tvoříme věci. To je kreativní proces. Pokud chcete být kreativním, musíte být kreativním společně s někým a to jde velice těžce přes Skype. Je velice těžké vybudovat důvěru s někým přes Skype. Tak že ano, můžete žít vzdáleně a dojíždět, ale lidi to nedělají. Stále se stěhují do měst, dokonce ještě více než kdykoliv."
Co je obnova měst? Změny vždy probíhají ve městech. Lidi se stěhují, lidi umírají, lidi se rodí. Podniky vznikají, odcházejí, zavírají se. Stromy se sázejí, potom umírají. Víte, proměny vždy probíhají. Město nikdy není statické. Ale to není obnova měst. Obnovou měst jsou cílené zásahy do budoucího životu města. Říkáme si: "Nechceme jenom obecný růst, obecné proměny, ale chceme si aktivně představovat jiný typ města a následně vynaložit potřebné úsilí abychom se tam dostali."
Co je obnova měst? Změny vždy probíhají ve městech. Lidi se stěhují, lidi umírají, lidi se rodí. Podniky vznikají, odcházejí, zavírají se. Stromy se sázejí, potom umírají. Víte, proměny vždy probíhají. Město nikdy není statické. Ale to není obnova měst. Obnovou měst jsou cílené zásahy do budoucího životu města. Říkáme si: "Nechceme jenom obecný růst, obecné proměny, ale chceme si aktivně představovat jiný typ města a následně vynaložit potřebné úsilí abychom se tam dostali."
Jak překonat strach
spolupráce s mladými talenty?
Jak překonat strach
spolupráce s mladými talenty?
Winy Maas
Architekt a spoluzakladatel MVRDV
Nizozemský architekt, spoluzakladatel studia MVRDV. První projekty ateliéru — budova televizní společnosti VPRO a rezidenční komplex pro seniory — přinesly Maasovi mezinárodní uznání. V roce 2008 zahájil výzkumný program Why Why Factory, založený na Delft University of Technology, jehož studenti vizualizují města budoucnosti. Byl také hostujícím profesorem na Strelka Institute, Yale, University of Hong Kong. Podílel se na vývoji master plánu "Grand Paris".
Byl jsem požádán o reflexi ohledně situaci, kdy, obzvlášť v Rusku, vzdělání je trochu klasické ve většině institucí... což je trochu děsivé, protože je vedeno starší generaci, která v podstatě už má svůj pevný názor nějakou delší dobu a zastává ho se stárnutím více. Pro mně osobně to vypadá jako noční můra, protože v čem je důvod? Co je budoucnosti architektů, kteří teď studují a přijdou na trh v blízké budoucnosti? To je kompletní generace, která je více globální, která má větší vědomí o ekologii, která má takový přístup k digitálním technologiím jako nikdy před tím a určitým způsobem zmražený trh architektů a super architektů může být tímto trochu prolomen.
Byl jsem požádán o reflexi ohledně situaci, kdy, obzvlášť v Rusku, vzdělání je trochu klasické ve většině institucí... což je trochu děsivé, protože je vedeno starší generaci, která v podstatě už má svůj pevný názor nějakou delší dobu a zastává ho se stárnutím více. Pro mně osobně to vypadá jako noční můra, protože v čem je důvod? Co je budoucnosti architektů, kteří teď studují a přijdou na trh v blízké budoucnosti? To je kompletní generace, která je více globální, která má větší vědomí o ekologii, která má takový přístup k digitálním technologiím jako nikdy před tím a určitým způsobem zmražený trh architektů a super architektů může být tímto trochu prolomen.
"70% naši kanceláře má kolem 30... nědělal bych se starosti, být vámi. Máte před sebou celý svět k zkoumání a procházení se. My vás hledáme, vyadujeme vás."
Popravdě, je spousta dovednosti v tomto smyslu a některé dovednosti jsou podceňováné naším vzdělávacím systémem. Jak mluvíme, tak potřebujeme například copywritery a některé lidi to umí velice dobře a chtěli by to dělat. Protože komunikace začíná být mnohem víc důležita než kdykoliv dříve. Obzvlášť u urbanismu nebo velkých projektu, si myslím že, to je úkol. Ne ve smyslu marketingového textu, ale také jako komponenta argumentace a často dokaže směrovat náš návrh, protože to udělá větší jasnost v tom co chceme. Nechci říct, že potřebujeme na 100% textáře. Ano, pomimo toho musíte být také architektem nebo designérem, ale to je rozhodně dovednost, který nějakám způsobem často nězmínovana na našich školách. Můžu to doplnit slovy jednoho myslitele, který zmíňoval, že dnes vedle světa čislic potřebujeme svět slov ještě více než kdysi...

Druhou časti dovednosti, která samozřejmě záleží na konkrétním studiu, ale předpokládám, že to budeme potřebovat více a více, ale svět algoritmů je světem, který já osobně jakkoliv obdivuju. Ale vyžaduje skriptéry. Teď, pokud se podívám na evropský vzdělávácí systém a podívám se na to, co lidi dělají v bakalářském stupni celkově, skripting je špatný a super spatný. To vede k tomu, že do oboru začínají přicházet lidí mimo architektonický svět. A myslím si, že to začne být více důležitým v budoucnu.

Ale existuje více dovednosti, které vám můžu doporučit a jednou, která je docela zřejmá jako taková... Existují lidi kteří miluji stavby z jednoduchého pohledu řemeslné dovednosti. To je fascinující pokůd opravdu umíte udělat cihly, které vytvoří stavbu lépe a máte opravdu zájem to dělat a být časti tohoto konglomerátu studií, které se na tom budou podílet. Je to klasika? Ne, protože nové materiály jsou něčim, co musíme předvádět více a více.

V neposlední řádě super organizátoři jsou opravdu užitečné, myslím si, že i pro vás také. Kteří můžou menévrovat řekněme přes celou planetu, skrze celé zony na planetě aby derigovali to, kam musejí jít projekty. Aby vytvářeli strategické požadavky pro nás, kam jít a kam nechodit. To je také skupina lidí, která začíná být hodně důležita. Ríkáme jím byznys developeři...
"Jak jste dospěli k tomu, že potřebujete především budovat tým z mladých architektů?" pozn. redakce
Popravdě, je spousta dovednosti v tomto smyslu a některé dovednosti jsou podceňované naším vzdělávacím systémem. Jak mluvíme, tak potřebujeme například copywritery a některé lidi to umí velice dobře a chtěli by to dělat. Protože komunikace začíná být mnohem víc důležitá než kdykoliv dříve. Obzvlášť u urbanismu nebo velkých projektu, si myslím že, to je úkol. Ne ve smyslu marketingového textu, ale také jako komponenta argumentace a často dokaze směrovat náš návrh, protože to udělá větší jasnost v tom co chceme. Nechci říct, že potřebujeme na 100% textaře. Ano, pomimo toho musíte být také architektem nebo designérem, ale to je rozhodně dovednost, který nějakým způsobem často nezmiňovaná na našich školách. Můžu to doplnit slovy jednoho myslitele, který zmiňoval, že dnes vedle světa číslic potřebujeme svět slov ještě více než kdysi...

Druhou častí dovednosti, která samozřejmě záleží na konkrétním studiu, ale předpokládám, že to budeme potřebovat více a více, ale svět algoritmů je světem, který já osobně jakkoliv obdivuji. Ale vyžaduje skriptéry. Teď, pokud se podívám na evropský vzdělávací systém a podívám se na to, co lidi dělají v bakalářském stupni celkově, skripting je špatný a super spatný. To vede k tomu, že do oboru začínají přicházet lidí mimo architektonický svět. A myslím si, že to začne být více důležitým v budoucnu.

Ale existuje více dovednosti, které vám můžu doporučit a jednou, která je docela zřejmá jako taková... Existují lidi kteří miluji stavby z jednoduchého pohledu řemeslné dovednosti. To je fascinující pokud opravdu umíte udělat cihly, které vytvoří stavbu lépe a máte opravdu zájem to dělat a být častí tohoto konglomerátu studií, které se na tom budou podílet. Je to klasika? Ne, protože nové materiály jsou něčím, co musíme předvádět více a více.

V neposlední řádě super organizátoři jsou opravdu užitečné, myslím si, že i pro vás také. Kteří můžou manévrovat řekněme přes celou planetu, skrze celé zóny na planetě aby derigovali to, kam musejí jít projekty. Aby vytvářeli strategické požadavky pro nás, kam jít a kam nechodit. To je také skupina lidí, která začíná být hodně důležitá.
"Všichni se musíme snažit operovat v určitém segmentu, tak že můžeme být velice opatrní jako brand... a pracovat s tím, co je vaší kvalitou jako takovou. Včetně omylů a chyb, které si můžeme dovolit."
Začal jsem s architekturou, když jsem získal svou první práci v architektonickém studiu a bylo mi 31 let. Bylo to OMA. Už jsem byl příliš starý na start v profesi jako takové. Váše otázka také souvisí s tím, co je "idealní architekt". Nejenom že věk není určující, řekněme background je další věci v tomto smyslu. Individualita a skill, tak že jíž čtyři komponenty. V té různorodosti je krása architektury a krása soutěže mezi studii a aspekt toho, že musíš neustále jít dále a dělat další krok jako takový. Tak že to nesouvisí jenom s věkem...
Začal jsem s architekturou, když jsem získal svou první práci v architektonickém studiu a bylo mi 31 let. Bylo to OMA. Už jsem byl příliš starý na start v profesi jako takové. Váše otázka také souvisí s tím, co je "idealní architekt". Nejenom že věk není určující, řekněme background je další věci v tomto smyslu. Individualita a skill, tak že jíž čtyři komponenty. V té různorodosti je krása architektury a krása soutěže mezi studii a aspekt toho, že musíš neustále jít dále a dělat další krok jako takový. Tak že to nesouvisí jenom s věkem...
"Jaký je ten správný věk pro zahájení studia architektury?" pozn. redakce
Denis Leontiev
Architekt a ředitel Strelka KB
Ruský architekt, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Strelka Design Bureau, absolvent Strelka Institute. Za pouhých 5 let Denis vybudoval od nuly přední společnost v oblasti consultingu pro městské plánování v Rusku. Strelka KB (Strelka Design Bureau) sdružuje mladé profesionály (průměrný věk zaměstnanců kanceláře je 27 let), kteří vyvíjejí strategie, programy a rozvojové projekty pro města po celém státu. O fenoménu ateliéru píše The Economist, Archinext, Monocle.
Myslím si, že samotná otázka obsahuje určitý prvek diskriminace. Upřímně, pro nás není důležité jestli jste mladý nebo ne. Když říkáme "vzníkající", myslíme pod tím otevřenost novým zkušenostem. V tomto případe když vytváříme ateliér, vždy přemyslíme nad tím jaký typ problému můžeme vyřešit a jací lidé jsou nejlepší v řešení těchto problémů. Tak že, pokud mluvíme o diskriminaci vůči vznikajícím studiím při vstupu na zahraniční trh nebo zahraničních studii při vstupu na lokální trh, můžeme s tím něco udělat a řešit tento problém? Ok, kterých lidí tam potřebujeme? Většinou, naštěstí nebo naneštěstí, většina lidí, kteří chtějí řešit tento typ problémů, jsou řekněme, z mladé generace.
Myslím si, že samotná otázka obsahuje určitý prvek diskriminace. Upřímně, pro nás není důležité jestli jste mladý nebo ne. Když říkáme "vzníkající", myslíme pod tím otevřenost novým zkušenostem. V tomto případe když vytváříme ateliér, vždy přemyslíme nad tím jaký typ problému můžeme vyřešit a jací lidé jsou nejlepší v řešení těchto problémů. Tak že, pokud mluvíme o diskriminaci vůči vznikajícím studiím při vstupu na zahraniční trh nebo zahraničních studii při vstupu na lokální trh, můžeme s tím něco udělat a řešit tento problém? Ok, kterých lidí tam potřebujeme? Většinou, naštěstí nebo naneštěstí, většina lidí, kteří chtějí řešit tento typ problémů, jsou řekněme, z mladé generace.
"Jak jste dospěli k tomu, že potřebujete především budovat tým z mladých architektů?" pozn. redakce
"...jak můžeme představit mladá studia a skutečně jim zaplatit za jejich práci? Tento druh problémů vyžaduje nový řekněme přístup a nové lidí... my se snažíme více kolaborovat a hledat lidí co nás budou nasledovat na této cestě."
To co vidíme dnes i pomimo architektury, to co vidíme globálně a v Rusku, je nový toho, kde a jak lidi chtějí pracovat, také s kým chtějí pracovat. Tím myslím to, že jenom dělat svou práci nestačí. Musíte najít nějaké nové typy vlastností práce. Pro zaměstnance už nestačí jenom dobrá práce, aby tam jenom chodili, chtějí pochopit hodnotu té práce. Proč to dělají? Proč dělají tento projekt? My už musíme, dříve to nebylo úplně jasné, diskutovat s lidmi o tom, jestli se projekt musí vzít nebo ne. Jestli oni také souhlasí, že se ten projekt vezme, a to i v případě, že projekt potřebujete jenom pro zisk anebo jestli máme říct "Ne". Tak že se musíte dohodnout s týmy, což je první věc. Lidí chtějí vědět hodnotu, kterou přinese tým pro konkrétní job.

Druhou věci je, jak to vidím já, určitý tlak ze strany společnosti. "Co vy děláte pomimo vaši práci?" Také velice důležitá otázka na kterou se lidi ptají více a více mimo kancelář. Ok, vy můžete navrhovat budovy, můžete navrhovat stavební systémy, můžete vylepšovat veřejnou dopravu, ale co pro lidi děláte kromě toho? To je také hodně důležitá otázka.

Třetí věci je zároveň tlak reality trhu, kdy vy musíte brát nabídky na trhu abyste pracovali nad projekty a produkovali zisk pro zajištění výplat lidem a tak dále. Tak že se oscilujete mezi těmito třemi druhy věcí, které jsou mimochodem dost protikladné...
To co vidíme dnes i pomimo architektury, to co vidíme globálně a v Rusku, je nový toho, kde a jak lidi chtějí pracovat, také s kým chtějí pracovat. Tím myslím to, že jenom dělat svou práci nestačí. Musíte najít nějaké nové typy vlastností práce. Pro zaměstnance už nestačí jenom dobrá práce, aby tam jenom chodili, chtějí pochopit hodnotu té práce. Proč to dělají? Proč dělají tento projekt? My už musíme, dříve to nebylo úplně jasné, diskutovat s lidmi o tom, jestli se projekt musí vzít nebo ne. Jestli oni také souhlasí, že se ten projekt vezme, a to i v případě, že projekt potřebujete jenom pro zisk anebo jestli máme říct "Ne". Tak že se musíte dohodnout s týmy, což je první věc. Lidí chtějí vědět hodnotu, kterou přinese tým pro konkrétní job.

Druhou věci je, jak to vidím já, určitý tlak ze strany společnosti. "Co vy děláte pomimo vaši práci?" Také velice důležitá otázka na kterou se lidi ptají více a více mimo kancelář. Ok, vy můžete navrhovat budovy, můžete navrhovat stavební systémy, můžete vylepšovat veřejnou dopravu, ale co pro lidi děláte kromě toho? To je také hodně důležitá otázka.

Třetí věci je zároveň tlak reality trhu, kdy vy musíte brát nabídky na trhu abyste pracovali nad projekty a produkovali zisk pro zajištění výplat lidem a tak dále. Tak že se oscilujete mezi těmito třemi druhy věcí, které jsou mimochodem dost protikladné...
"Musíme změnit několik profesi během našeho života. Být architektem jako architektem, potom ředitelem podniku, dále více výzkumníkem a bla bla, tak že roli architekta neustále vyhodnocujeme."
Po absolvování univerzity jsem se rozhodl nejít do žádného konkrétního architektonického studia, ruského studia. Bylo to vědomé rozhodnutí, protože jsem byl tenkrát přesvědčen, že to nepodnítí mou kariéru, ale naopak ji ukončí. Na druhou stranu, to je individuální volba. To je o individuální vizi architekta a tom, jakou kariéru pro sebe vidí. Já věřím, že dnes je dost možnosti ve světě jak být objeveným a získat uznání, ale úspěch, obzvlášť v architektuře, nepřichází hned. Myslí si, že Winny to může perfektně potvrdit. To se nestává kliknutím tlačítka, že se probudíte najednou bohatým a známým se spoustou staveb. Ne, to je dlouhodobý příběh. Jeden kamarád mi řekl, že všichni známé knížky, které jsou napsání a které jsou dobré, ale existuje ještě více knih, které jsou také dobré, ale vůbec neznámé široké veřejnosti. Nemyslím si, že existuje nějaká zkratka nebo magický recept, který se hodí pro každého...
Po absolvování univerzity jsem se rozhodl nejít do žádného konkrétního architektonického studia, ruského studia. Bylo to vědomé rozhodnutí, protože jsem byl tenkrát přesvědčen, že to nepodnítí mou kariéru, ale naopak ji ukončí. Na druhou stranu, to je individuální volba. To je o individuální vizi architekta a tom, jakou kariéru pro sebe vidí. Já věřím, že dnes je dost možnosti ve světě jak být objeveným a získat uznání, ale úspěch, obzvlášť v architektuře, nepřichází hned. Myslí si, že Winny to může perfektně potvrdit. To se nestává kliknutím tlačítka, že se probudíte najednou bohatým a známým se spoustou staveb. Ne, to je dlouhodobý příběh. Jeden kamarád mi řekl, že všichni známé knížky, které jsou napsání a které jsou dobré, ale existuje ještě více knih, které jsou také dobré, ale vůbec neznámé široké veřejnosti. Nemyslím si, že existuje nějaká zkratka nebo magický recept, který se hodí pro každého...
Konference
Den 2
Event
Den1
Konference
Den 1
Konference
Den 2
Event
Den1
Konference
Den 1
Konference
Den 2
Event
Den1
Konference
Den 1
Představ si budoucnost, ale nezapomeň na současnost. Jak navrhovat kulturní prostory a nestat se architektonickým snobem? Kdo ovládá zážitky návštěvníků zábavních parků? Může-li absolvent architektonické školy pracovat bez stresu a vyhoření?
Představ si budoucnost, ale nezapomeň na současnost. Jak navrhovat kulturní prostory a nestát se architektonickým snobem? Kdo ovládá zážitky návštěvníků zábavních parků? Může-li absolvent architektonické školy pracovat bez stresu a vyhoření?
Architektura = game design
Architektura = game design
Daria Nasonova
Mladá architektka a indie vyvojářka videoher
Daria Nasonova je architektka, nezávislá vývojářka videoher, autorka blogu o vztahu architektury, urbanismu a prostoru videoher. Vystudovala Moskevský Architektonický Institut a měla stáž na Columbia University v New Yorku.
Myslím si, že architektura a game design jsou dvě velice podobné discipliny, ne-li úplně stejné. Zpravidla když se mluví o architektuře videoher, hned se představuje architektura, tzn. budovy uvnitř hry, ale to není úplně tak. Ve skutečnosti 2D hru jsou také architekturou, protože za prvé, v obou případech se jedná o organizaci prostoru, a za druhé narativu, který architekti a game designéři vkládají v tento prostor.
Myslím si, že architektura a game design jsou dvě velice podobné discipliny, ne-li úplně stejné. Zpravidla když se mluví o architektuře videoher, hned se představuje architektura, tzn. budovy uvnitř hry, ale to není úplně tak. Ve skutečnosti 2D hru jsou také architekturou, protože za prvé, v obou případech se jedná o organizaci prostoru, a za druhé narativu, který architekti a game designéři vkládají v tento prostor.
"Dříve designéry se vždy opírali o fyzickou reálitu, když něco vytvářeli. Dnes virtuální svět pomalu začíná diktovat své podmínky a své principy pro soudobé projektanty."
Kromě samotné praktiky, samotného návrhu videoher máme ještě i teorii. Existuje takový metaobor pod názvem "Game studies" který obsahuje velkou škálu různých směrů tak či jinak zkoumajících videohry z pozice sociologie, historie, kulturologie, filosofie. Jedním z dost důležitých bloků Game studies je výzkum propojení videoher s architekturou. Dokonce existuje celý online magazín, který se věnuje analýze videoher z pozice architektů a kulturologů.

Dvě důležité otázky na které se snaží najít odpověď badatele v oblasti Game studies jsou za prvé, jak samotné videohry mění vnímání fyzického prostoru člověkem, a za druhé jak videohry můžou poskytnout experimentální laboratoř pro architekty.
Kromě samotné praktiky, samotného návrhu videoher existuje ještě i teorie. Existuje takový metaobor pod názvem "Game studies" který obsahuje velkou škálu různých směrů tak či jinak zkoumajících videohry z pozice sociologie, historie, kulturologie, filosofie. Jedním z dost důležitých bloků Game studies je výzkum propojení videoher s architekturou.

Dvě důležité otázky na které se snaží najít odpověď badatele v oblasti Game studies jsou za prvé, jak samotné videohry mění vnímání fyzického prostoru člověkem, a za druhé jak videohry můžou poskytnout experimentální laboratoř pro architekty.
Jak najít zen v architektuře
Jak najít zen v architektuře
Tatyana Knoroz
Mladá architektka a bádatelka japonské architektury
Postgraduální studentka na milánské Polytechnice, od roku 2019 — výzkumný pracovník architektury na Kjótské univerzitě. Minulý rok strávila v Tokiu, kde pracovala v Atsushi Kitagawara Architects a shromažďovala materiály pro svůj diplomní projekt o poválečné japonské architektuře na Tokijské univerzitě umění.
Stejně jako na jakékoliv jiné architektonické vysoké škole, v Politecnico di Milano také existuje svá vnitřní ideologie. Odvodila jsem se pro sebe tří hlavní myšlenky, které mě stále posouvají. Za prvé, pokůd chceme zachrání naši planetu, musíme přestat stavět a musíme začít renovovat. Pokud chceme začít s renovaci, musíme klást větší důraz na architekturu interiérů, která není lehčí než konvenční architektura a momentálně se na to chci zaměřit. Pro veškeré tyto věci je potřeba konstantní práce na styku disciplin. V tuto chvíli se věnuji projektu, kde je potřeba znát antropologii, etnografii, natáčet film a vyznat se v politice.
Stejně jako na jakékoliv jiné architektonické vysoké škole, v Politecnico di Milano také existuje svá vnitřní ideologie. Odvodila jsem se pro sebe tří hlavní myšlenky, které mě stále posouvají. Za prvé, pokůd chceme zachrání naši planetu, musíme přestat stavět a musíme začít renovovat. Pokud chceme začít s renovaci, musíme klást větší důraz na architekturu interiérů, která není lehčí než konvenční architektura a momentálně se na to chci zaměřit. Pro veškeré tyto věci je potřeba konstantní práce na styku disciplin. V tuto chvíli se věnuji projektu, kde je potřeba znát antropologii, etnografii, natáčet film a vyznat se v politice.
"...pokud nejste v tomto systému a nevycházíte se harmonický s těmito lidmi a neakceptujete hierarchii, kterou oni používají, nejspíš se vám nepodaří nic ve vaši kariéře v Japonsku."
Ke konci třetího ročníku jsem začala mít určité pochybnosti ohledně Evropy. Začalo se mi zdát, že jsou velice zafixovaní na sobě, své kultuře, na logice, i v případech kdy v ní vůbec není žádná potřeba. Popravdě, se architektovi v Italsku dost těžko shání práce za důstojné peníze, proto veškeré moje přátele začali stresovat, cítit nějaké soutěžení za ideálním portfoliem. Rozhodla jsem se odejít z celé té scény a ke konci stáže v Miláně jsem pochopila, že se chci věnovat více teorii než praxi. Proto jsem si vymyslela plán. Rozhodla jsem se vydat do Japonska abych se podívala na architekturu z úplně jiného úhlu pohledu a vytvořila v hlavě takovou vlastní teorii všeho.
Ke konci třetího ročníku jsem začala mít určité pochybnosti ohledně Evropy. Začalo se mi zdát, že jsou velice zafixovaní na sobě, své kultuře, na logice, i v případech kdy v ní vůbec není žádná potřeba. Popravdě, se architektovi v Italsku dost těžko shání práce za důstojné peníze, proto veškeré moje přátele začali stresovat, cítit nějaké soutěžení za ideálním portfoliem. Rozhodla jsem se odejít z celé té scény a ke konci stáže v Miláně jsem pochopila, že se chci věnovat více teorii než praxi. Proto jsem si vymyslela plán. Rozhodla jsem se vydat do Japonska abych se podívala na architekturu z úplně jiného úhlu pohledu a vytvořila v hlavě takovou vlastní teorii všeho.
"Lidi se nezajímají tolik o praktičnost a jednoduchost myšlenky, kolik o krásu a estetické vnímaní projektu."
Největší problém byl s tím, že obyvatele se nemohli přiznat v rozhovoru v tom, že se jim tam špatně bydlí. Neměli teplou vodu, neměli výtahy, ale nic vám neříkali, proto jsem musela vymyslet novou metodu výzkumu. Pojmenovala jsem ji "Deviceology". Nemusím komunikovat s obyvateli přímo, můžu se jenom dívat na fotografie, chodit po domech a hledat tam aparáty, které lidí vytvářeli aby se adaptovali k těmto nepříjemným životním podmínkám v tomto typovém bydlení. Tyto aparáty se evidentně opakují svou typologii v různých bytech a můžou nám posloužit přímým svědectvím toho, že lidi nemají komfortní život a jaké jsou důvody toho diskomfortu. Proto se teď snažím využit dané nálezy ve své diplomové práci o revitalizaci japonských chruščovek a doufám, že to půjde použit celkově ve světové architektonické praxi typového bydlení.
Největší problém byl s tím, že obyvatele se nemohli přiznat v rozhovoru v tom, že se jim tam špatně bydlí. Neměli teplou vodu, neměli výtahy, ale nic vám neříkali, proto jsem musela vymyslet novou metodu výzkumu. Pojmenovala jsem ji "Deviceology". Nemusím komunikovat s obyvateli přímo, můžu se jenom dívat na fotografie, chodit po domech a hledat tam aparáty, které lidí vytvářeli aby se adaptovali k těmto nepříjemným životním podmínkám v tomto typovém bydlení. Tyto aparáty se evidentně opakují svou typologii v různých bytech a můžou nám posloužit přímým svědectvím toho, že lidi nemají komfortní život a jaké jsou důvody toho diskomfortu. Proto se teď snažím využit dané nálezy ve své diplomové práci o revitalizaci japonských chruščovek a doufám, že to půjde použit celkově ve světové architektonické praxi typového bydlení.
Syndicate
Projekt Grage Screen
Syndicate
Projekt Garage Screen
Viktor Stolbovoy
Architekt a zakladatel ateliéru SYNDICATE
V červnu časopis ArchDaily, Strelka KB a Strelka Institute oznámily vyhlášení společné ceny pro mladé architekty, kteří se podílejí na proměně současných měst už dnes.
Jeden z autorů projektu letního kina v parku Gorkého v Moskvě, architekt a spoluzakladatel moskevského studia Syndicate, Viktor Stolbovoy hovoří o projektu Garage Screen u vyhlášení výsledků ceny ArchDaily & Strelka Award 2019.
V našem týmu je 8 lidi. Každý z nás má svůj background, svou expertízu, naše dovednosti se vzájemně doplňují a rádi pracujeme spolu. My nemáme fyzickou kancelář, pracujeme z různých měst, různých států. Náš tým už má dva roky a za tuto dobu jsme stihli vytvořit různé zajímavé projekty. Některé z nich byly téměř vítězné a zvítězili jsme v jednom. Soutěže si vybíráme takovým způsobem aby měli přesný brief a potenciál praktické realizace.
V našem týmu je 8 lidi. Každý z nás má svůj background, svou expertízu, naše dovednosti se vzájemně doplňují a rádi pracujeme spolu. My nemáme fyzickou kancelář, pracujeme z různých měst, různých států. Náš tým už má dva roky a za tuto dobu jsme stihli vytvořit různé zajímavé projekty. Některé z nich byly téměř vítězné a zvítězili jsme v jednom. Soutěže si vybíráme takovým způsobem aby měli přesný brief a potenciál praktické realizace.
"Záměrně jsme se nezačali práci nad projektem z objemů, půdorysů, diagramů, ale začali jsme hledat představy a tyto představy jsme hledali v kultovém filmu. Některé z nich jsme promítali do architektury zkratka doslovně. Například bežící titulky z Hvězdných válek se stali fasádou a celková estetika připomíná něčím Blade runner."
Co je tak zvláštního na letním kině? Čím se liší letní kino od zimního? Pro nás to je zhlédnutí filmu na otevřeném vzduchu pod otevřeným nebem... Kino je otevřené. To znamená, že nemá hranici a že interiér je neoddělitelně spojen s exteriérem. Z veškerých chodců na náměstí se stávají diváci. Někdo sedí v sále a kouká na film a někdo je na náměstí a pozoruje lidí v kině. Vzniká svého druhu performance.
Co je tak zvláštního na letním kině? Čím se liší letní kino od zimního? Pro nás to je zhlédnutí filmu na otevřeném vzduchu pod otevřeným nebem... Kino je otevřené. To znamená, že nemá hranici a že interiér je neoddělitelně spojen s exteriérem. Z veškerých chodců na náměstí se stávají diváci. Někdo sedí v sále a kouká na film a někdo je na náměstí a pozoruje lidí v kině. Vzniká svého druhu performance.
Architektura mezi
WHY a WHY NOT
Architektura mezi
WHY a WHY NOT
Kulapat Yantrasast
Architekt a spoluzakladatel studia wHY
Thajský architekt, spoluzakladatel a kreativní ředitel studia wHY. Specializuje se na design kulturních prostranství. V roce 2009 se stal prvním architektem, který získal cenu Silpathorn od thajské vlády za za přínos pro moderní kulturu země. V roce 2012 byl Kulapat redakci Art+Auction zařazen do seznamu 100 nejvlivnějších lidí ve světě umění.
Kultura bývala velice vážnou a silnou. Jedna osobnost, jeden hrdina, jeden lídr. Vem si jednoho architekta a řekni mu: "Hele, budeš navrhovat celé město, nikdo se nebude do toho montovat." To je velice jasný řád. Ale všichni víme, že svět se teď stává velice rozmanitým a komplexním ve své podstatě, proto dnes potřebujeme ne jenom jednu ingredienci jako u sushi, kde máte jen kus ryby a celá operace je o tom, jak ji nakrájet. Ale z kultury se teď stává mix a neexistuje jedna určitá kultura ale všechno. Kultura v 21. století je mixování různorodostí, smíšení s ostatními.
Kultura bývala velice vážnou a silnou. Jedna osobnost, jeden hrdina, jeden lídr. Vem si jednoho architekta a řekni mu: "Hele, budeš navrhovat celé město, nikdo nebude do toho montovat." To je velice jasný řád. Ale všichni víme, že svět se teď stává velice rozmanitým a komplexním ve své podstatě, proto dnes potřebujeme ne jenom jednu ingredienci jako u sushi, kde máte jen kus ryby a celá operace je o tom, jak ji nakrájet. Ale z kultury se teď stává mix a neexistuje jedna určitá kultura ale všechno. Kultura v 21. století je mixování různorodostí, smíšení s ostatními.
"Kultura celkově se pohybuje od japonských sushi k thajským nudlím pad thai."
Myslím si, že architekti a lidí, kteří drží v rukou klíče k tomu jak lze vytvořit jednotu z rozmanitosti nakonec zvítězí, protože je to nakonec o tom, aby každý z nás souhlasil s jedním receptem, jedním jídlem a jedním návrhem. Ten návrh je o tom, jak můžete být někým, kdo umožní těm ostatním být součásti projektu. Z tohoto hlediska si myslím, že architektura se pohybuje od něčeho velice abstraktního a minimalistického jako jsou japonské sushi, k něčemu promíchanému, chaotickému a skvěle důmyslnému jako je thajská kuchyně.
Myslím si, že architekti a lidí, kteří drží v rukou klíče k tomu jak lze vytvořit jednotu z rozmanitosti nakonec zvítězí, protože je to nakonec o tom, aby každý z nás souhlasil s jedním receptem, jedním jídlem a jedním návrhem. Ten návrh je o tom, jak můžete být někým, kdo umožní těm ostatním být součásti projektu. Z tohoto hlediska si myslím, že architektura se pohybuje od něčeho velice abstraktního a minimalistického jako jsou japonské sushi, k něčemu promíchanému, chaotickému a skvěle důmyslnému jako je thajská kuchyně.
"Architektura je jako takové menší kladivo, které máme a všechno kolem vypadá pro vás jako hřebik."
Měl jsem pocit, že s tím něco není v pořádku. Jak můžeme být plnohodnotnou sadou nástrojů? Tak že kolem roku 2009, někde u otevření dalšího studia v New Yorku, jsme začali diverzifikovat od architektury. Začali jsme dělat krajinářskou architekturou, měli jsme objektový design, měli jsme umění a to nebylo jenom tím, že jsme najímali lidi. Celkově jsme začali angažovat lidí, kurátory, designéry, umělci, ekology, antropology aby přišli k nám pracovat na projektech. Zvali jsme jich nejenom v roli poradců, ale také aby s námi společně navrhovali. A tento proces začal být něčím, na co jsem velmi pyšný v podstatě, protože to vedlo k něčemu opravdu hodně zajímavému.

Cítím to tak, že jako architekti, místo toho abychom seděli a navrhovali budovy podle programu zadání, měli bychom angažovat a hodně zapojovat do vize, což by umožňovalo mít vstupy nejenom v podobě tvarů a prostorů, ale v podobě vizí a dlouhodobých společenských změn. A to je věc, která mně hodně zajímá... vidím design jako ekologii, kde vše je propojeno se vším.

Myslím si, že věk designu ve vakuu jíž skončil, škoda už se spáchala. Jak se můžeme dostat ven ze slonovinové věže naše profese abychom opravdu spolupracovali, naslouchali a dělali něco, co zatím nikdo ještě nedělal. Myslím si, že to je klíčové slovo k budoucnosti profese a protože dnes tady vidím hodně mladých lidí, chtěl bych abyste přemysleli stejným způsobem. Doufám že vidíte pointu toho, že můžeme být relevantní jenom pokud se zapojíme do větší vizi společnosti...
Měl jsem pocit, že s tím něco není v pořádku. Jak můžeme být plnohodnotnou sadou nástrojů? Tak že kolem roku 2009, někde u otevření dalšího studia v New Yorku, jsme začali diverzifikovat od architektury. Začali jsme dělat krajinářskou architekturou, měli jsme objektový design, měli jsme umění a to nebylo jenom tím, že jsme najímali lidi. Celkově jsme začali angažovat lidí, kurátory, designéry, umělci, ekology, antropology aby přišli k nám pracovat na projektech. Zvali jsme jich nejenom v roli poradců, ale také aby s námi společně navrhovali. A tento proces začal být něčím, na co jsem velmi pyšný v podstatě, protože to vedlo k něčemu opravdu hodně zajímavému.

Cítím to tak, že jako architekti, místo toho abychom seděli a navrhovali budovy podle programu zadání, měli bychom angažovat a hodně zapojovat do vize, což by umožňovalo mít vstupy nejenom v podobě tvarů a prostorů, ale v podobě vizí a dlouhodobých společenských změn. A to je věc, která mně hodně zajímá... vidím design jako ekologii, kde vše je propojeno se vším.

Myslím si, že věk designu ve vakuu jíž skončil, škoda už se spáchala. Jak se můžeme dostat ven ze slonovinové věže naše profese abychom opravdu spolupracovali, naslouchali a dělali něco, co zatím nikdo ještě nedělal. Myslím si, že to je klíčové slovo k budoucnosti profese a protože dnes tady vidím hodně mladých lidí, chtěl bych abyste přemysleli stejným způsobem. Doufám že vidíte pointu toho, že můžeme být relevantní jenom pokud se zapojíme do větší vizi společnosti...

Text, layout a edice longreadu: CG.academy
Pokud se vám líbil náš materiál, řekněte o něm svým přátelům. Děkujeme!
Libil se ti longread? Tak nám nech svuj "Like" a sleduj CG.academy na Facebooku.
Líbil se ti článek?
Nenech si ujít vydání nových epizod, článků a příběhů. Nebo nás sleduj na Facebooku a Instagramu.
Ještě něco ke čtení
Koukni na další zajímavé longready, podcasty a kontent!
Neváhej a přijď na školení!
Více než 7 let praxe jsme zabalili do strukturovaných kurzů a intenzivních workshopů, na kterých se naučíte tvořit skvělé architektonické vizualizace.
Made on
Tilda