RENDERtalk rozhovor:
Ondřej Chybík

Podcast o pohledu na svět ArchViz ze strany architekta. O marketingu v architektuře, plánech ateliéru Chybik + Kristof do budoucna a o důležitosti vizuální identity v prezentaci architektů 21. století.

RENDERtalk rozhovor:
Ondřej Chybík

Podcast o pohledu na svět ArchViz ze strany architekta. O marketingu v architektuře, plánech ateliéru Chybik + Kristof do budoucna a o důležitosti vizuální identity v prezentaci architektů 21. století.

RENDERtalk rozhovor:
Ondřej Chybík

Podcast o pohledu na svět ArchViz ze strany architekta. O marketingu v architektuře, plánech ateliéru Chybik + Kristof do budoucna a o důležitosti vizuální identity v prezentaci architektů 21. století.
Jedním z dalších významných hostů RENDERtalk podcastu je architekt Ondřej Chybík. Pro třidečkáře, kteří nevidí moc do dění součané České architektury tady musíme napsat odstavec s představením, ale každý architekt/designer určitě ví, že daný článek bude o mimořádně úspěšném mladém architektovi.

Ondřej po studiích architektury v Brně a rakouském Grazu absolvoval postgraduální studium urbanismu na prestižní ETH Curych ve Švýcarsku. Působil ve vídeňském ateliéru PPAG. Vede společně s Michalem Krištofem architektonické studio Chybik + Kristof Architects & Urban Designers.
Je autorem pražské rezidenční čtvrti Waltrovka, Českého národního pavilonu EXPO v italském Miláně, Nového sídla Lesů ČR a mnoha dalších oceněných projektů.
Český Forbes ho vybral v roce 2015 do seznamu "30 pod 30".

Pokud ještě nesledujete podcast (mimochodem doporučujeme to napravit), tak asi neznáte Jakuba. Tvoří architektonické vizualizace, věnuje se fotografii a před určitou dobou začal s projektem RENDERtalk. Jde o sérii rozhovorů s osobnostmi z oboru architektury a hlavně CGI/ArchViz, které pravidelně vydává v podcast podobě.

Projekt RENDERtalk chceme i v našem blogu podpořit a pravidelně dále budeme publikovat některé zajíamvé rozhovory s dalšími hosty. V tomto článku najdete samotný podcast plus několik důležitých myšlenek, které tady sdílíme od CG.academy jako doplnění rozhovoru.
Jedním z dalších významných hostů RENDERtalk podcastu je architekt Ondřej Chybík. Pro třidečkáře, kteří nevidí moc do dění součané České architektury tady musíme napsat odstavec s představením, ale každý architekt/designer určitě ví, že daný článek bude o mimořádně úspěšném mladém architektovi.

Ondřej po studiích architektury v Brně a rakouském Grazu absolvoval postgraduální studium urbanismu na prestižní ETH Curych ve Švýcarsku. Působil ve vídeňském ateliéru PPAG. Vede společně s Michalem Krištofem architektonické studio Chybik + Kristof Architects & Urban Designers.
Je autorem pražské rezidenční čtvrti Waltrovka, Českého národního pavilonu EXPO v italském Miláně, Nového sídla Lesů ČR a mnoha dalších oceněných projektů.
Český Forbes ho vybral v roce 2015 do seznamu "30 pod 30".

Pokud ještě nesledujete podcast (mimochodem doporučujeme to napravit), tak asi neznáte Jakuba. Tvoří architektonické vizualizace, věnuje se fotografii a před určitou dobou začal s projektem RENDERtalk. Jde o sérii rozhovorů s osobnostmi z oboru architektury a hlavně CGI/ArchViz, které pravidelně vydává v podcast podobě.

Projekt RENDERtalk chceme i v našem blogu podpořit a pravidelně dále budeme publikovat některé zajíamvé rozhovory s dalšími hosty. V tomto článku najdete samotný podcast plus několik důležitých myšlenek, které tady sdílíme od CG.academy jako doplnění rozhovoru.
Ondřej Chybík
Založil v roce 2010 spolu s Michalem Krištofem architektonický ateliér Chybik + Kristof Architects & Urban Designers. Patří k nejvýraznějšími tvářem nové generace českých architektů a umí modelovat ve 3dsMax.
Jakub Kolek
Archviz grafik s velkým přesahem do fotografie a video tvorby. Vede studio Wunderbar. RENDERtalk projekt rozel teprve nedávno, ale už nahrával Jakuba Čecha a Ondřeje Chybíka.
Pár důležitých poznámek dále
Ještě několik myšlenek k rozhovoru, které nás napadli a které by bylo dobře doplnit.
Důležité poznámky dále
Ještě několik myšlenek k rozhovoru, které nás napadli a které by bylo dobře doplnit.
Libil se ti podcast? Tak nám nech svuj "Like" a sleduj RENDERtalk na Facebooku.
1
Jakub:
Jaký je tvůj vztah k CGI, k nějakým způsobém počítačově tvořeným obrázkům,
k architektonickým vizualizacím? Kdy jsi s tím poprve setkal?
ONDŘEJ:
My jsme vlstně díky obrázkům nebo díky CGI vyhráli řadu soutěží na začátku ještě jako studenti, protože já osobně ten vztah k vizualizacím a renderingu, jsem měl vždycky vřelý...
Cesta architekta se často začíná formovat na univerzitě, nicméně prámenit může jíž od průmyslovky, kde ten žak má už možnost získat základní přehled o tom, jaké digitální nástroje jde používat pro tvorbu grafiky a 3D. Určitě to má pozitivní přínos i dále v průběhu studia, protože student bude mít pokročílejší výbavu na prezentaci svých myšlenek a návrhů.
Cesta architekta se často začíná formovat na univerzitě, nicméně prámenit může jíž od průmyslovky, kde ten žak má už možnost získat základní přehled o tom, jaké digitální nástroje jde používat pro tvorbu grafiky a 3D. Určitě to má pozitivní přínos i dále v průběhu studia, protože student bude mít pokročílejší výbavu na prezentaci svých myšlenek a návrhů.
"... jsem vlastně 3D prostředí a rendrování používal strašně moc. Byla to pro mně konkurenční výhoda."
Dost často se studenti architektury začínaji orientovat v nástrojích na 3D grafiku až teprve před bakalářkou ve vyšším ročníku, což je poměrně pozdě. Do magisterského studia by student měl přijít se vyzrálým názorem, který umí prezentovat, plus k tomu mít obstojné portfolio, které studentovi umožní zjískat první brgádu, práci, stáž, zkratka zkušenosti.

Další dost důležitou věci v tvorbě architekta jsou soutěže, které jsou také první skvělou příležitostí se na svou tvorbu upozornit ještě při studiu na fakultě architektury. V soutěžích obzvlášť mimořádnou stránku hraje prezentace a kvalitní osobité vizualizace projektu jsou v tom klíčové, protože umožňují projektu vyníknout. Umění dobré prezentace je potom nenahraditelné a dost tomu přispívá softwarový hard skill architekta.
Dost často se studenti architektury začínaji orientovat v nástrojích na 3D grafiku až teprve před bakalářkou ve vyšším ročníku, což je poměrně pozdě. Do magisterského studia by student měl přijít se vyzrálým názorem, který umí prezentovat, plus k tomu mít obstojné portfolio, které studentovi umožní zjískat první brgádu, práci, stáž, zkratka zkušenosti.

Další dost důležitou věci v tvorbě architekta jsou soutěže, které jsou také první skvělou příležitostí se na svou tvorbu upozornit ještě při studiu na fakultě architektury. V soutěžích obzvlášť mimořádnou stránku hraje prezentace a kvalitní osobité vizualizace projektu jsou v tom klíčové, protože umožňují projektu vyníknout. Umění dobré prezentace je potom nenahraditelné a dost tomu přispívá softwarový hard skill architekta.
"...to CGI bylo už tenkrát hrozně uhrančivé. To byla fakt věc, která mi přišla jako super nástroj a ten můj osobní vztah k tomu jsem vlastně budoval a buduji až do dneška."
Další dost důležitou věci v tvorbě architekta jsou soutěže, které jsou také první skvělou příležitostí se na svou tvorbu upozornit ještě při studiu na fakultě architektury. V soutěžích obzvlášť mimořádnou stránku hraje prezentace a kvalitní osobité vizualizace projektu jsou v tom klíčové, protože umožňují projektu vyníknout. Umění dobré prezentace je potom nenahraditelné a dost tomu přispívá softwarový hard skill architekta.

Pro doplnění první části rozhovoru jsme níže dali dohromady několik odkazů na školní soutěžní návrhy Ondřeje. Dalo to praci, sehnat veškerý ten materiál, obzvlášť aby byl stálé aktivní a informativní, ale od toho to je smysluplnější doplnění skvělého rozhovoru na podcastu RENDERtalk.
Další dost důležitou věci v tvorbě architekta jsou soutěže, které jsou také první skvělou příležitostí se na svou tvorbu upozornit ještě při studiu na fakultě architektury. V soutěžích obzvlášť mimořádnou stránku hraje prezentace a kvalitní osobité vizualizace projektu jsou v tom klíčové, protože umožňují projektu vyníknout. Umění dobré prezentace je potom nenahraditelné a dost tomu přispívá softwarový hard skill architekta.

Pro doplnění první části rozhovoru jsme níže dali dohromady několik odkazů na školní soutěžní návrhy Ondřeje. Dalo to praci, sehnat veškerý ten materiál, obzvlášť aby byl stálé aktivní a informativní, ale od toho to je smysluplnější doplnění skvělého rozhovoru na podcastu RENDERtalk.

Ondřej Chybík, studentské soutěže

2007
Rodinný dům Tondach, zvláštní cena
Údolní 53, odměna
Vstupní hala ESF, 1 cena
Dostavba obchodního domu Centum, 1 cena
2005
Soutěž pro soukromého investora, 1 cena


Ondřej Chybík, studentské soutěže

2007
Rodinný dům Tondach, zvláštní cena
Údolní 53, odměna
Vstupní hala ESF, 1 cena
Dostavba obchodního domu Centum, 1 cena
2005
Soutěž pro soukromého investora, 1 cena


2
Jakub:
Kdy byl ten moment kdy, ať už jako ty sám nebo i jako už fima nebo jako studio jste přišli na to, že jste začali třeba outsorsovat ten vizuál, ty architektonické vizualizace? Anebo je to teda tak, že máte vlastní vizualizátory úplně komplet?
ONDŘEJ:
Outsource primárně vnímám jako velmi pozitivní věc a i když dneska máme interní rendrovácí tým. Máme tam dva-tří lidí kteří se tomu věnujou, tak většina obrázku pořád je outsource.
Důležité téma pro architekty, protože dříve nebo později každé architektonicé studio a každý architekt začíná řešit outsourcing přípravy vizualizací u externích profesionálů. Většinou právě u příležitosti účasti v architektonické soutěži a dost často ta spoluprace na první pokus nedopadne dobře. Jelikož se řeší otázka ceny a do toho promluví "vzorný" time management ze strany architektů, pro nezkušené to může být bolestivým místem.

Ta otázka ceny je obzvlašť důležita, protože většina středně velkých ateliérů v Česku není na tom finančně nějak dobře a často si nemůžou dovolit přípravu vizualizací od profesionálního ArchVIZ studia, kdy cena za obrázek startuje na 400€. Potom se hledá kompromis na stráně freelancerů, kdy cena za záběr je sice nižší a pohybuje se v rozsahu 200-300€ za obrázek, ale přitom velmi rosté riziko, že ten solo grafik to nezvládné zmanagovat a odevzdat včas. To neznamená, že každý feelancer je rizikový, ale ne každý freelancer zvladne sám přípravu nádhledového záběru souborů staveb nebo exteriér většího rzsahu v kratkém termínu soutěže.
Důležité téma pro architekty, protože dříve nebo později každé architektonicé studio a každý architekt začíná řešit outsourcing přípravy vizualizací u externích profesionálů. Většinou právě u příležitosti účasti v architektonické soutěži a dost často ta spoluprace na první pokus nedopadne dobře. Jelikož se řeší otázka ceny a do toho promluví "vzorný" time management ze strany architektů, pro nezkušené to může být bolestivým místem.

Ta otázka ceny je obzvlašť důležita, protože většina středně velkých ateliérů v Česku není na tom finančně nějak dobře a často si nemůžou dovolit přípravu vizualizací od profesionálního ArchVIZ studia, kdy cena za obrázek startuje na 400€. Potom se hledá kompromis na stráně freelancerů, kdy cena za záběr je sice nižší a pohybuje se v rozsahu 200-300€ za obrázek, ale přitom velmi rosté riziko, že ten solo grafik to nezvládné zmanagovat a odevzdat včas. To neznamená, že každý feelancer je rizikový, ale ne každý freelancer zvladne sám přípravu nádhledového záběru souborů staveb nebo exteriér většího rzsahu v kratkém termínu soutěže.
"My to outsorsujeme tak, že vlastně já už na škole jsem, kdy jsem chtěl mít lepší vizošky, tak tenkrát v Brně rostla značka, která se jmenuje MISS3. To jsou kluci, kteří mi tenkrát dost pomáhali."
Ondřej Chybík ve svém rozhovoru hodně zmiňuje o soutěžích, kterých bylo enormní množství jak během studentských lét, tak i po ukončení studií. Pozoruhodným faktem je, že spolupráci s ArchVIZ profesionály řešil už běhém studia, kdy se kamarádil s lidma z různých oborů a nejenom budoucími architekty.

Je v tom dobrý tip pro studenty architektury, který tkví v pochopení, že škola je také o komunikáci a spolupráci s entuziasty z dalších oborů. Nejlepší vztahy, které vzníkají mezi lidma jsou budovány na základě spolupráce nad společnými projekty nebo vizí.
Budoucí architekt by měl kromě sformulováného vlastního Já ze školního období odnést i kontakty na budoucí šikové statiky, stavební inženýry, developery, právníky, markeťáky, 3D grafiky, klienty a další skvělé lidí.
Ondřej Chybík ve svém rozhovoru hodně zmiňuje o soutěžích, kterých bylo enormní množství jak během studentských lét, tak i po ukončení studií. Pozoruhodným faktem je, že spolupráci s ArchVIZ profesionály řešil už běhém studia, kdy se kamarádil s lidma z různých oborů a nejenom budoucími architekty.

Je v tom dobrý tip pro studenty architektury, který tkví v pochopení, že škola je také o komunikáci a spolupráci s entuziasty z dalších oborů. Nejlepší vztahy, které vzníkají mezi lidma jsou budovány na základě spolupráce nad společnými projekty nebo vizí.
Budoucí architekt by měl kromě sformulováného vlastního Já ze školního období odnést i kontakty na budoucí šikové statiky, stavební inženýry, developery, právníky, markeťáky, 3D grafiky, klienty a další skvělé lidí.
3
Jakub:
Jak je to potom ve vztahu s tím externím vizualizátorem? Jaké jsou tam třeba nejčastější úskalí? Na co naražíte při zadávaní zakázek, konzultování a potom jako finálu?
ONDŘEJ:
Tam je vlastně uplně jako primární to, že architekti nedodržují termíny a vizualizátor se s toho může zbláznit. Já jsem zažil vlastně obě dvě situace...
Důležité téma pro architekty, protože dříve nebo později každé architektonicé studio a každý architekt začínajá řešit outsourcing přípravy vizualizací u externích profesionálů. Většinou právě u příležitosti účasti v architektonické soutěži a dost často ta spoluprace na první pokus nedopadne dobře. Jelikož se řeší otázka ceny a do toho promluví "vzorný" time management ze strany architektů, pro nezkušené to může být bolestivým místem.
"Přesně vím co je největší bolest vizualizátorů... Architekt to nemá domýšlený a čeká, že vizoškář to trochu domyslí, což je strašný. Strašně malo času a očekávání obrovské proměný toho snu architekta do něčeho, co vizoškář ani netuší."
Je v tom dobrý tip pro studenty architektury, který tkví v pochopení, že škola je také o komunikáci a spolupráci s entuziasty z dalších oborů. Nejlepší vztahy, které vzníkají mezi lidma jsou budovány na základě spolupráce nad společnými projekty nebo vizí.
Budoucí architekt by měl kromě sformulováného vlastního Já ze školního období odnést i kontakty na budoucí šikové statiky, stavební inženýry, developery, právníky, markeťáky, 3D grafiky, klienty a další šikovné lidi.
4
Jakub:
Je pro vás důležitý aby ten vizuální styl těch obrázků, které jdou ven od vás, měl nějakou jednotu? Aby to bylo identifikovatelný na první pohled, že si člověk řekne: "Jo jasně, to je Chybik Krištof".
ONDŘEJ:
Ani jsme nad tím nikdy tahle nepřemýšleli, protože ono to může být dost svazující. To je jako kdyby sis vybral, že budeš dělat jenom "bílé krabice" architekturu. Každý klient, každá zakázka je stašně specifická a myslíme si, že ta specifičnost by měla projevovat od začátku a do konce. Tzn. od prezentace až po reálný výsledek...
Otázka jedinečnosti vizuálního stylu se v profesi řešla odjakživa. Každý dobrý architekt se prezentuje podle sebe a vychází to z tvůrčího procesu, způsobu uvažování a hlavně vnímaní architektury. Tak jako skica každého architekta je jedinečná a svérazná, jeho prezentacé je potom také v něčím osobitá a výjimečná.
Velkou mírou do toho ale promluvila dnešní doba, kdy často profesionální výstup v prezentacích se musí outsoursovat na ArchVIZ grafiky. Architekt potom může ovlivnit finální podobu prezentačních záběrů pouze do určité míry pomocí připomínek a musí se spolehnout na oko grafika.

Klíčovým je potom to, jak vnímá architekturu dotyčný ArchVIZ umělec a jestli se s tím architekt dokaže stotožnit. U opravdu dobrých grafiků nejde pouze o řemeslo technického zpracování kvalitního výstupu, ale především o krásu, kterou na architektuře dokážou uvidět a ukázat to na obrázku. Více tuto myšlenku rozvádí Jakub Čech ve svém RENDERtalk rozhovoru, který dost doporučujeme k poslechu.
Otázka jedinečnosti vizuálního stylu se v profesi řešla odjakživa. Každý dobrý architekt se prezentuje podle sebe a vychází to z tvůrčího procesu, způsobu uvažování a hlavně vnímaní architektury. Tak jako skica každého architekta je jedinečná a svérazná, jeho prezentacé je potom také v něčím osobitá a výjimečná.
Velkou mírou do toho ale promluvila dnešní doba, kdy často profesionální výstup v prezentacích se musí outsoursovat na ArchVIZ grafiky. Architekt potom může ovlivnit finální podobu prezentačních záběrů pouze do určité míry pomocí připomínek a musí se spolehnout na oko grafika.

Klíčovým je potom to, jak vnímá architekturu dotyčný ArchVIZ umělec a jestli se s tím architekt dokaže stotožnit. U opravdu dobrých grafiků nejde pouze o řemeslo technického zpracování kvalitního výstupu, ale především o krásu, kterou na architektuře dokážou uvidět a ukázat to na obrázku. Více tuto myšlenku rozvádí Jakub Čech ve svém RENDERtalk rozhovoru, který dost doporučujeme k poslechu.
"Já když se třeba podívám na naše vizuály, které jsou 5 let staré, tak je to vlastně hrozně šilená kýč ve srovnání s tím, co se děje dneska."
Úvahu o stálosti vizuálního stylu necháme tady na architekty samotné. Jde o dost interní věc a každý ji řeší podle sebe. Jsou architektonická studia, které spolupracuji stále pouze s určitým ArchVIZ umělcem nebo grafickým studiem. Jsou však i ateliéry, které vedou outsoursing do několika grafických studií podle potřeby. Dost často to souvisí s velikostí architektonického ateliéru, managementem úkolů a interních týmů nebo i s charakterem zakázek.
Úvahu o stálosti vizuálního stylu necháme tady na architekty samotné. Jde o dost interní věc a každý ji řeší podle sebe. Jsou architektonická studia, které spolupracuji stále pouze s určitým ArchVIZ umělcem nebo grafickým studiem. Jsou však i ateliéry, které vedou outsoursing do několika grafických studií podle potřeby. Dost často to souvisí s velikostí architektonického ateliéru, managementem úkolů a interních týmů nebo i s charakterem zakázek.
5
Jakub:
Když jsem dlouhodobě sledoval vaši tvobu a vaši formu prezentace, přijde mi skvěly, že vlastně používáte ty schémata pro vysvětlení konceptu. Ty schémata jsou čistě jenom pro komunikaci toho konceptu anebo fuguji i pro tvorbu toho konceptu? Jestli je to jenom prostředek anebo...
ONDŘEJ:
...vlastně ta diagramatičnost toho prezentování těch schémat je hrozně jednoduchá a dobrá. Na druhou stranu ty schémata prezentovat v takové syrové formě na veřejnost nebo ven, tak je trochu rok 2008 kdy s tím přišli danové, ať to byli 3XN nebo Bjarke a dneska už vlastně je to něco trochu nevkusného a škaredného...
V tomto bodě rozhovoru Ondřej nám umožňuje trochu nahlédnout do vnitřní kuchyně a plyne z toho docela jasný závěr, že diagramy nejsou jenom nástrojem komunikace v prezentaci návrhů ven, ale i nezbytným analytickým nástrojem, který pomáhá managovat projekční týmy a efektivně vest interní komunikaci. Diagram je nástrojem artikulace design myšlenky, nikoliv pouhým obrázkem pro doplnění prezentaci aby byla pestřejší.
V tomto bodě rozhovoru Ondřej nám umožňuje trochu nahlédnout do vnitřní kuchyně a plyne z toho docela jasný závěr, že diagramy nejsou jenom nástrojem komunikace v prezentaci návrhů ven, ale i nezbytným analytickým nástrojem, který pomáhá managovat projekční týmy a efektivně vest interní komunikaci. Diagram je nástrojem artikulace design myšlenky, nikoliv pouhým obrázkem pro doplnění prezentaci aby byla pestřejší.
"... ty vizualizace na tu prezentaci primárně architektonické komunitě už nestačejí. Musí to být buď perfektiní obrázek od MIRu, anebo potom je lepší mít spíš nějakou chytrou barevnou axonometrii."
K ilustraci dané části rozhovoru jsme níže připravili několik příkladu diagramové prezentace různých projektů z dílny ateliéru Chybik + Kristof. Pro srovnání grafického vývoje a stylistiky diagramu ukazujemé příklady, které mají velký časový odstup.
Jedná se o grafické zpracování starších soutěží versus grafiku soutěžních návrhu z posledních let.

Jak bylo naznačeno v interview, styl grafické prezentace se bude vyvíjet i do budoucna a aktuálně se v ateliéru pracuej nad novéjší grafikou a způsobem prezentace.
K ilustraci dané části rozhovoru jsme níže připravili několik příkladu diagramové prezentace různých projektů z dílny ateliéru Chybik + Kristof. Pro srovnání grafického vývoje a stylistiky diagramu ukazujemé příklady, které mají velký časový odstup.
Jedná se o grafické zpracování starších soutěží versus grafiku soutěžních návrhu z posledních let.

Jak bylo naznačeno v interview, styl grafické prezentace se bude vyvíjet i do budoucna a aktuálně se v ateliéru pracuej nad novéjší grafikou a způsobem prezentace.
Modulární jídelna pro společnost KOMA, 2013
Návrh modernizace chirurgického centra FN HK, 2017

Bytové domy v Danubia parku, 2011
Galerie odpadu, ekopark a sídlo společnosti EKOLTES, 2016
6
Jakub:
Možná bych se ještě vrátil k tomu marketingu. Mluvil jsi o něm docela hodně.
Je to věc, kterou jste se nějakým způsobem museli naučit nebo přímo jde to z vás? Protože marketing moc architektů upřímně neřeší, na škole se to nějakým způsobem neučí, teda aspoň pokud já vím. Jak jste to měli? Je to pro vás přirozená věc nebo naučená věc?
ONDŘEJ:
To je fakt dobrá otázka, protože si myslím, že marketing je hrozně důležitý. Pokud se nepřehání, tak je správný. Vlastně naše pozice je – stát na hraně mezi srozumitelným popem a hlubokým koncepčním přístupem.
Pojem "marketing" pro architekty je dost často ošklivým slovem a příčina toho tkví patrně v naprosto mylné asociaci s banální bannerovou reklamou. Za takovou představu může především sám architekt. Jelikož často nechce řešit nic jiného než svůj obor, má potom naprosto diletantský přehled o dalších stránkách podníkání, kde marketing má obzvlášť důležitou roli, protože ty zákazníky oslovuje a přivádí.

Obecně v marketingu jde o komunikaci. Tzn. o vysvětlení světu kolem nás představy, že to co tvořiíme má určitou hodnotu. Je to obzvlášť komplikovaná věc u složitých služeb, ke kterým právě patří i servis architekta, protože klient není odborníkem a návrh architekta nedokaže stotožnit s hmatatelným výsledkem, který má jasnou vůní, barvu, výšku nebo cenu.

Umění vysvětlit hodnotu své tvorby klientovi pro architekta je neméně důležitou věci než tvorba architektonického návrhu samotného. Jak říká Bjarke Ingels ve svém posledním interview se španelským novinářem Anatxu Zabalbeascoa: "Nezáleží jak báječný barák je, pokůd není klient, nebude postaven."

Pojem "marketing" pro architekty je dost často ošklivým slovem a příčina toho tkví patrně v naprosto mylné asociaci s banální bannerovou reklamou. Za takovou představu může především sám architekt. Jelikož často nechce řešit nic jiného než svůj obor, má potom naprosto diletantský přehled o dalších stránkách podníkání, kde marketing má obzvlášť důležitou roli, protože ty zákazníky přivádí.

Obecně v marketingu jde o komunikaci. Tzn. o vysvětlení světu kolem nás představy, že to co tvořiíme má určitou hodnotu. Je to obzvlášť komplikovaná věc u složitých služeb, ke kterým právě patří i servis architekta, protože klient není odborníkem a návrh architekta nedokaže stotožnit s hmatatelným výsledkem, který má jasnou vůní, barvu, výšku nebo cenu.

Umění vysvětlit hodnotu své tvorby klientovi pro architekta je neméně důležitou věci než tvorba architektonického návrhu samotného. Jak říká Bjarke Ingels ve svém posledním interview se španelským novinářem Anatxu Zabalbeascoa: "Nezáleží jak báječný barák je, pokůd není klient, nebude postaven."

"Ruku na srdce, na Československo by stačilo to jak to deláme neprofesionálně vlastně tady ty všechny mediální věci a marketingové věci, ale na svět to nestačí ani trošku. A to se tyka jak kvality prezentaci, tak sily konceptu, tak schopnosti sdělovat ty věci globálnímu publiku a nějaké celkové percepce naši značky."
Samostatnou kapitolou je prezentace architektonického ateliéru ven, kde jde o image značky. Marketingová komunikace potom pracuje i s poziciováním, přičemž dost velkým rozdílem je, prezentace studia před profesionální komunitou nebo šírokou veřejnosti, prezentace na mezinárodní soutěži nebo lokálně na městském úřadě. Ve všech případech strategie komunikace hraje důležitou roli, i když je velice rozdílná, a architekt 21. století by tomu měl rozumět a věnovat čas.

O marketingu v architektuře si ještě u nás v blogu přečtěte více, protože s touto problematikou setkáváme často ve studiu LAN při práci na komerčních zakázkách pro architekty a chceme pointu vysvětlit především z pohledu kreativního studia.

Moderace rozhovoru: Jakub Kolek
Použitá grafika a foto: Chybik + Kristof Architects & Urban Designers.
Text, layout a edice longreadu: CG.academy


Pokud se vám líbil náš materiál, řekněte o něm svými přátelům. Děkujeme!
Libil se ti longread? Tak nám nech svuj "Like" a sleduj CG.academy na Facebooku.
Líbil se ti článek?
Nenech si ujít vydání nových epizod, článků a příběhů. Nebo nás sleduj na Facebooku a Instagramu.
Ještě něco ke čtení
Koukni na další zajímavé longready, podcasty a kontent!
Neváhej a přijď na školení!
Více než 7 let praxe jsme zabalili do strukturovaných kurzů a intenzivních workshopů, na kterých se naučíte tvořit skvělé architektonické vizualizace.
Made on
Tilda