RENDERtalk rozhovor:
Ondřej Chybík

Jedním z dalších významných hostů RENDERtalk podcastu je architekt Ondřej Chybík. Pro třidečkáře, kteří nevidí moc do dění součané České architektury tady musíme napsat odstavec s představením, ale každý architekt/designer určitě ví, že daný článek bude o mimořádně úspěšném mladém architektovi.

Ondřej po studiích architektury v Brně a rakouském Grazu absolvoval postgraduální studium urbanismu na prestižní ETH Curych ve Švýcarsku. Působil ve vídeňském ateliéru PPAG. Vede společně s Michalem Krištofem architektonické studio Chybik + Kristof Architects & Urban Designers.
Je autorem pražské rezidenční čtvrti Waltrovka, Českého národního pavilonu EXPO v italském Miláně, Nového sídla Lesů ČR a mnoha dalších oceněných projektů.
Český Forbes ho vybral v roce 2015 do seznamu "30 pod 30".

Pokud ještě nesledujete podcast (mimochodem doporučujeme to napravit), tak asi neznáte Jakuba. Tvoří architektonické vizualizace, věnuje se fotografii a před určitou dobou začal s projektem RENDERtalk. Jde o sérii rozhovorů s osobnostmi z oboru architektury a hlavně CGI/ArchViz, které pravidelně vydává v podcast podobě.

Projekt RENDERtalk chceme i v našem blogu podpořit a pravidelně dále budeme publikovat některé zajíamvé rozhovory s dalšími hosty. V tomto článku najdete samotný podcast plus několik důležitých myšlenek, které tady sdílíme od CG.academy jako doplnění rozhovoru.

Cesta architekta se často začíná formovat na univerzitě, nicméně prámenit může jíž od průmyslovky, kde ten žak má už možnost získat základní přehled o tom, jaké digitální nástroje jde používat pro tvorbu grafiky a 3D. Určitě to má pozitivní přínos i dále v průběhu studia, protože student bude mít pokročílejší výbavu na prezentaci svých myšlenek a návrhů.

Dost často se studenti architektury začínaji orientovat v nástrojích na 3D grafiku až teprve před bakalářkou ve vyšším ročníku, což je poměrně pozdě. Do magisterského studia by student měl přijít se vyzrálým názorem, který umí prezentovat, plus k tomu mít obstojné portfolio, které studentovi umožní zjískat první brgádu, práci, stáž, zkratka zkušenosti.

Další dost důležitou věci v tvorbě architekta jsou soutěže, které jsou také první skvělou příležitostí se na svou tvorbu upozornit ještě při studiu na fakultě architektury. V soutěžích obzvlášť mimořádnou stránku hraje prezentace a kvalitní osobité vizualizace projektu jsou v tom klíčové, protože umožňují projektu vyníknout. Umění dobré prezentace je potom nenahraditelné a dost tomu přispívá softwarový hard skill architekta.

Další dost důležitou věci v tvorbě architekta jsou soutěže, které jsou také první skvělou příležitostí se na svou tvorbu upozornit ještě při studiu na fakultě architektury. V soutěžích obzvlášť mimořádnou stránku hraje prezentace a kvalitní osobité vizualizace projektu jsou v tom klíčové, protože umožňují projektu vyníknout. Umění dobré prezentace je potom nenahraditelné a dost tomu přispívá softwarový hard skill architekta.

Pro doplnění první části rozhovoru jsme níže dali dohromady několik odkazů na školní soutěžní návrhy Ondřeje. Dalo to praci, sehnat veškerý ten materiál, obzvlášť aby byl stálé aktivní a informativní, ale od toho to je smysluplnější doplnění skvělého rozhovoru na podcastu RENDERtalk.

Důležité téma pro architekty, protože dříve nebo později každé architektonicé studio a každý architekt začíná řešit outsourcing přípravy vizualizací u externích profesionálů. Většinou právě u příležitosti účasti v architektonické soutěži a dost často ta spoluprace na první pokus nedopadne dobře. Jelikož se řeší otázka ceny a do toho promluví "vzorný" time management ze strany architektů, pro nezkušené to může být bolestivým místem.

Ta otázka ceny je obzvlašť důležita, protože většina středně velkých ateliérů v Česku není na tom finančně nějak dobře a často si nemůžou dovolit přípravu vizualizací od profesionálního ArchVIZ studia, kdy cena za obrázek startuje na 400€. Potom se hledá kompromis na stráně freelancerů, kdy cena za záběr je sice nižší a pohybuje se v rozsahu 200-300€ za obrázek, ale přitom velmi rosté riziko, že ten solo grafik to nezvládné zmanagovat a odevzdat včas. To neznamená, že každý feelancer je rizikový, ale ne každý freelancer zvladne sám přípravu nádhledového záběru souborů staveb nebo exteriér většího rzsahu v kratkém termínu soutěže.

Ondřej Chybík ve svém rozhovoru hodně zmiňuje o soutěžích, kterých bylo enormní množství jak během studentských lét, tak i po ukončení studií. Pozoruhodným faktem je, že spolupráci s ArchVIZ profesionály řešil už běhém studia, kdy se kamarádil s lidma z různých oborů a nejenom budoucími architekty.

Je v tom dobrý tip pro studenty architektury, který tkví v pochopení, že škola je také o komunikáci a spolupráci s entuziasty z dalších oborů. Nejlepší vztahy, které vzníkají mezi lidma jsou budovány na základě spolupráce nad společnými projekty nebo vizí.
Budoucí architekt by měl kromě sformulováného vlastního Já ze školního období odnést i kontakty na budoucí šikové statiky, stavební inženýry, developery, právníky, markeťáky, 3D grafiky, klienty a další skvělé lidí.

Otázka jedinečnosti vizuálního stylu se v profesi řešla odjakživa. Každý dobrý architekt se prezentuje podle sebe a vychází to z tvůrčího procesu, způsobu uvažování a hlavně vnímaní architektury. Tak jako skica každého architekta je jedinečná a svérazná, jeho prezentacé je potom také v něčím osobitá a výjimečná.
Velkou mírou do toho ale promluvila dnešní doba, kdy často profesionální výstup v prezentacích se musí outsoursovat na ArchVIZ grafiky. Architekt potom může ovlivnit finální podobu prezentačních záběrů pouze do určité míry pomocí připomínek a musí se spolehnout na oko grafika.

Klíčovým je potom to, jak vnímá architekturu dotyčný ArchVIZ umělec a jestli se s tím architekt dokaže stotožnit. U opravdu dobrých grafiků nejde pouze o řemeslo technického zpracování kvalitního výstupu, ale především o krásu, kterou na architektuře dokážou uvidět a ukázat to na obrázku. Více tuto myšlenku rozvádí Jakub Čech ve svém RENDERtalk rozhovoru, který dost doporučujeme k poslechu.

Úvahu o stálosti vizuálního stylu necháme tady na architekty samotné. Jde o dost interní věc a každý ji řeší podle sebe. Jsou architektonická studia, které spolupracuji stále pouze s určitým ArchVIZ umělcem nebo grafickým studiem. Jsou však i ateliéry, které vedou outsoursing do několika grafických studií podle potřeby. Dost často to souvisí s velikostí architektonického ateliéru, managementem úkolů a interních týmů nebo i s charakterem zakázek.

V tomto bodě rozhovoru Ondřej nám umožňuje trochu nahlédnout do vnitřní kuchyně a plyne z toho docela jasný závěr, že diagramy nejsou jenom nástrojem komunikace v prezentaci návrhů ven, ale i nezbytným analytickým nástrojem, který pomáhá managovat projekční týmy a efektivně vest interní komunikaci. Diagram je nástrojem artikulace design myšlenky, nikoliv pouhým obrázkem pro doplnění prezentaci aby byla pestřejší.

K ilustraci dané části rozhovoru jsme níže připravili několik příkladu diagramové prezentace různých projektů z dílny ateliéru Chybik + Kristof. Pro srovnání grafického vývoje a stylistiky diagramu ukazujemé příklady, které mají velký časový odstup.
Jedná se o grafické zpracování starších soutěží versus grafiku soutěžních návrhu z posledních let.

Jak bylo naznačeno v interview, styl grafické prezentace se bude vyvíjet i do budoucna a aktuálně se v ateliéru pracuej nad novéjší grafikou a způsobem prezentace.

Pojem "marketing" pro architekty je dost často ošklivým slovem a příčina toho tkví patrně v naprosto mylné asociaci s banální bannerovou reklamou. Za takovou představu může především sám architekt. Jelikož často nechce řešit nic jiného než svůj obor, má potom naprosto diletantský přehled o dalších stránkách podníkání, kde marketing má obzvlášť důležitou roli, protože ty zákazníky oslovuje a přivádí.

Obecně v marketingu jde o komunikaci. Tzn. o vysvětlení světu kolem nás představy, že to co tvořiíme má určitou hodnotu. Je to obzvlášť komplikovaná věc u složitých služeb, ke kterým právě patří i servis architekta, protože klient není odborníkem a návrh architekta nedokaže stotožnit s hmatatelným výsledkem, který má jasnou vůní, barvu, výšku nebo cenu.

Umění vysvětlit hodnotu své tvorby klientovi pro architekta je neméně důležitou věci než tvorba architektonického návrhu samotného. Jak říká Bjarke Ingels ve svém posledním interview se španelským novinářem Anatxu Zabalbeascoa: "Nezáleží jak báječný barák je, pokůd není klient, nebude postaven."